Architektem a stavitelem naší porodnice „U Apolináře“ 1. LF UK a VFN v Praze byl Josef Hlávka – největší mecenáš české vědy, kultury a vzdělání. Autor: Michal Vitanovský
Studium
v letech 1851–1854 studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění;
během studia pomáhal na stavbách jako zednický učeň u českého vídeňského stavitele FrantiškaŠebka
seznámil se s nejnovějšími proudy v architektuře šířenými většinou z Paříže, a to takovými kapacitami, jako byli August von Siccardsburg, Eduard van der Nüll, Karl Rösner a Friedrich Schmidt; • získal státní stipendium na poznávací cestu po Evropě, ale po návratu v neutěšené situaci po prohrané rakousko-pruské válce našel uplatnění jako velmi úspěšný stavitel a architekt.
Podnikání
začátky podnikání Hlávkovi velmi usnadnil stavitel František Šebek; Hlávku si natolik oblíbil, že mu při odchodu do penze odkázal celou svou stavební kancelář; Hlávka si velmi brzy vydobyl pověst solidního stavitele;
v roce 1860 Josef Hlávka provedl zakázku ministerstva kultury a vyučování na výstavbu rezidence biskupa v Černovcích na Bukovině (dnes Ukrajina);
v roce 1861 vyhrál soutěž na výstavbu Dvorní opery ve Vídni; vedle velké finanční odměny získal za Dvorní operu osobně od císaře titul stavebního rady a za vlastní architektonický projekt bukovinské biskupské rezidence o velikosti poloviny Versailles obdržel II. cenu na Světové výstavě v Paříži v roce 1867
v roce 1862 přijal zakázku projektu na novou Zemskou porodnici v Apolinářské ulici v Praze
v 60. letech koupil pro svoji ovdovělou maminku zámek v Lužanech u Přeštic
Hlávkova stavební kancelář postavila v letech 1860–1869 celkem 142 staveb
Nemoc
v důsledku pracovního vypětí, kterému byl Hlávka vystaven, a namáhavého cestování mezi Vídní, Prahou a Černovcemi na podzim roku 1869 zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy
ve věku 38 let se velmi úspěšný muž ocitl na invalidním vozíku, opustil svoji kancelář a odešel do ústraní na zámek Lužany, tři kilometry od rodných Přeštic
kolem roku 1880 se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že opět začal chodit.
Hlávka mecenáš
Hlávkova druhá žena, Zdeňka Havelková, byla hudebně velmi nadanou přítelkyní rodiny Antoní- na Dvořáka; se Zdeňkou žil v Lužanech, kde přestavěl celý zámek do současné podoby inspirova- né italskou neorenesancí
Antonín Dvořák pro novou zámeckou kapli zkomponoval pozoruhodné hudební dílo známé jako Lužanská mše
mecenášský věhlas získal Hlávka svým dokonale promyšleným programem, zaměřeným pře- devším na kulturu a vzdělanost českého národa; v Lužanech vznikly projekty založení České akademie věd a umění, stavby studentských kolejí, stavby nové budovy Akademie výtvarných umění a mnohé další; Hlávka uhradil první kompletní překlad Shakespearova díla, podporoval Julia Zeyera, Oskara Nedbala a jeho proslulé kvarteto a mnoho dalších
Nadace
čtyři roky před smrtí završil Hlávka mecenášské úsilí tím, že ve své poslední vůli 25. ledna 1904 ustanovil svým univerzálním dědicem (děti neměl) nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které podle statutu přiloženého k závěti mělo být ustanoveno ihned, nejdéle však do dvou roků po jeho smrti
právnicky bylo Nadání vytvořeno tak dokonale, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu; do dnešních dnů plní Nadace velkou část Hlávkova odkazu; je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás.
Hlavní díla Josefa Hlávky:
realizace Státní opery ve Vídni (1869)
architekt a stavitel Zemské porodnice v Praze (1875), dnes Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF a VFN
založení České akademie věd a umění (1891)
Hlávkův biskupský rezidenční areál v Černovcích (1882)(dnes na Ukrajině) byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (2011)
úhrada prvního kompletního překladu díla W. Shakespeara do českého jazyka
osobní podpora Antonína Dvořáka, Oskara Nedbala a Julia Zeyera
zakladatel Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, které je nejstarší nadací s nepřerušenou kontinuitou v České republice (1904)
