Léky a jejich dávkování

Oxytocin (Oxytocin®)
Zahájení léčby: 10 IU i.m. a 20-40 IU v 1000 ml infuzního roztoku, rychlost: 60 kapek/min
dále: 20 IU v 1000 ml infuzního roztoku.
Rychlost: 40 kapek/min, až do zástavy krvácení.
 
Carbetocin (Duratocin®)
Náhrada infuzního podání oxytocinu 100 μg i. v. (doba podání 1 minuta)

Duratocin

Methylergometrin
Zahájení léčby: 0,2 mg i. m. nebo pomalu i. v.
dále: po 15 minutách opakovat podání 0,2 mg methylergometrinu i. m.
nebo: 0,2 mg i.m. nebo pomalu i.v. každé 4 hodiny, nepřesáhnout dávku 1 mg (pět dávek 0,2 mg)
 
Kyselina tranexamová (Exacyl®)
Úvodní dávka 1 g během 10 minut,
dále: pokračovat infuzně v dávce 1 g během 8 hodin.
Alternativou je dávkování 20-25 mg/kg.
Exacyl®


Fibrinogen
Podání fibrinogenu je doporu
eno u PŽOK při poklesu jeho koncentrace  pod 2 g/l i. v.
Úvodní dávka: u PŽOK se doporučuje 3 – 4 g i. v.
Fibrinogen
 
Prostaglandiny F2α
V případě, že krvácení pokračuje i po podání oxytocinu, carbetocinu, event. ergometrinu, je na místě podání prostaglandinů.
 
Dinoprostum (Enzaprost F®)
5 mg v 500 ml infuzního roztoku, rychlost: 5 ml/min (= 300 ml/h),
nepřesáhnout dávku 20 mg,  není-li odezva, podat carboprost (Prostin 15M®).
 
Carboprostum (Prostin 15M®)
Zahájení léčby: 0,25 mg i. m. event. intramyometrálně,
dále: podle potřeby každých 15 minut  0,25 mg i. m. nepřesáhnout dávku 2 mg (osm dávek 0,25 mg).
 
Rekombinantní faktor VIIa (NovoSeven®)
Podání rFVIIa lze zvážit v situacích, kdy PŽOK pokračuje i pres ošetření chirurgického zdroje krvácení, podání antifibrinolytik, správné použití transfuzních přípravků a po dosažení korekce acidózy, hypotermie a hypokalcémie.
Úvodní dávka: 90 μg/kg.
NovoSeven


Načasování podání NovoSeven®
Scénář 1 - Po vaginálním porodu 
U PPH po vaginálním porodu zvážit podání rFVIIa po použití neinvazivních a invazivních opatření první volby (uterotonika, TXA, intravenózní podání tekutin/krve/krevních derivátů a fibrinogenu, ošetření porodních poranění, revize dutiny děložní, děložní tamponáda), pokud pacientka stále krvácí,  a to před laparotomií nebo embolizaci děložních tepen.

Scénář 2 - V průběhu císařského řezu 
U PPH v průběhu císařského řezu zvážit použití rFVIIa po selhání chirurgických opatření první volby (kompresivní stehy dělohy, podvázání cévního zásobení dělohy, děložní tamponáda), ale před embolizací děložních tepen nebo hysterektomií.

Scénář 3 - Po císařském řezu 
Po císařském řezu, kdy je pacientka na JIP nebo PACU a laparotomie byla uzavřena, ale je patrné trvající  závažné krvácení, zvážit podání rFVIIa (případně v kombinaci s embolizací děložních tepny), Není vhodné odkládat re-laparotomii v případě:  závažného nitrobřišního krvácení s výrazným poklesem hemoglobinu  a/nebo kardiovaskulární nestability

Scénář 4 - Transport na vyšší pracoviště 
V případě transportu pro PPH na vyšší pracoviště, lze rFVIIa podat ke stabilizaci pacientky a ke snížení rizika zhoršení krvácení během převozu. Podání rFVIIa před transportem je třeba zvážit na základě aktuální klinické situace a předpokládané doby pro transport pacientky do centra. Podání rFVIIa ale mesmí být důvodem k odkladu transportu pacientky do vyššího centra, ani podání léčby uteretoniky a/nebo děložní tamponády.  

Scénář 5 - V průběhu periparitální hysterektomie 
Pokud dochází k nadměrnému krvácení během (peripartální) hysterektomie z důvodu PPH a je obtížné dosažení hemostázy, zvážit podání rFVIIa  spolu s dalšími standardními opatřeními.